Z Pekla

Rok 1888, temná zákoutí periferních oblastí londýnského East Endu, špinavé ulice plné kurev prodávajících svá těla za směšné obnosy, hospody hojně navštěvované nespokojenými a mnohdy i hladovějícími dělníky (na tu pintu si ale peníze najdou vždy) - do těchto reálií osud vepsal jeden z nejbrutálnějších detektivních případů, který nebyl nikdy objasněn.

3. leden, rok 2002, české biografy - právě sem je zasazena premiéra dosti ponurého snímku u nás nepříliš známé bratrsko-režisérské dvojice Allena a Alberta Hughesových (Menace II Society, Mrtví presidenti) Z pekla, který pojednává o Jackovi Rozparovači. Autoři nám předvádějí jedno z možných řešení velmi zamotaného případu a troufám si tvrdit, že se jedná o tu nejvíce provokativní a kontroverzní verzi. Nerad bych se v tomto textu podrobně šířil o fabuli, neboť bych vám jistě prozradil konec, a to by bylo smutné, raději se na tento snímek podívejte, za zhlédnutí stojí, věnovat se budu zejména práci kamery.

Některé záběry naznačují, že Hughesovi nezamýšleli pouze odvyprávět story, kterou dodnes maminky straší svá zlobivá dítka, a navrhnout řešení, ale že hledají východiska v celkové sociální situaci tehdejší doby (různá dělnická hnutí, Internacionála, založení soc.dem. apod.). Tuto domněnku potvrzuje zejména úplný začátek filmu, kdy kamera projíždí úzkými uličkami - z otevřených oken slyšíme hádky manželů, všudypřítomný dětský pláč, pokračujeme rušnějšími ulicemi, kde se všude povalují opilí a špinaví dělníci (poznáte podle čepic), fronty před úřady, a hlavně vysoký počet prostitutek, které nabízejí "cokoliv si budeš přát" a to za cenu, které by se dnes smál i chudý africký farmář, několika penny. Tuto "krásnou" atmosféru naruší přízrak v černém kabátě, vysokém cylindru, s lékařským kufříkem a kočárem s vozkou, který o všem ví. První vražda je spáchána (dosti temně natočeno: jakmile vrah drží svou oběť, nevidíme nic než tmu a sem tam záblesk čepele opravdu dlouhého nože - vůbec navození atmosféry se autorům povedlo dosti přesvědčivě, vyloženě brutálních záběrů prakticky neužívají, kýženého efektu dosahují pomocí světla, stínů a zejména zvuku) a na scéně se musí zákonitě objevit muž zákona.

Dostáváme se do jednoho z mnoha opiových barů, kde inspektor Abberline (Johnny Depp, který si detektiva vystřihl již v Burtonově Ospalé díře) "honí draka" (což znamená, že je v opiovém rauši), během kteréhož má halucinace. A právě tyto halucinace jsou zdrojem skvělých výsledků práce inspektora, který ve svých opiových výletech častokráte vidí vraždu dříve, než je spáchána a někdy i rozpozná vraha - oficiálně se tomu říká "dobrá intuice". Proto si se vzrůstajícím počtem obětí navozuje stavy stále častěji (velmi zajímavá kombinace: absint a opiový extrakt, protřepat, nemíchat) - všechny "výlety" jsou natočeny s nádechem do zelena (právě po absintu) či do ruda (troška krve nikdy filmu neuškodila, ale tady je jí poměrně dosti), takže autoři použili něco podobného jako Steven Soderbergh v Trafficu (byť v drogovém opusu mají barevné odstíny úplně jinou funkci, složitější).

Tím jsem se zmínil o kameře, tak to trochu rozšiřmeš; všiml jsem si jedné skutečnosti - zejména v počáteční fázi používá Peter Deming (kameraman) často detailů i velkých detailů tváří, což se dnes již tak často nevidí, má to svou logiku, neboť právě a snad pouze a jen tato velikost záběru dokáže zachytit mimiku a jemné změny ve tvářích. A je skutečně zajímavé sledovat, jak se obličej změní, když spatříte skutečně zohavené lidské tělo (ale děti, tohle doma nezkoušejte!). Kamera je skutečně dynamická, skoro nikdy se ani na chvíli nezastaví, což jen opět dokresluje stísněnou atmosféru (zejména časovou tíseň, jež prožívá inspektor, neboť Jack může udeřit kdykoli a kdekoli). To by byly ty pozitivní jevy, ale musím říci, že mě poměrně nepotěšily dvě záležitosti, dosti spolu související - hloubka ostrosti obrazu není prakticky žádná, a to v dnešní době technických vymožeností! Podívejte se například na Občana Kana od Wellese (scéna jak malý Kane sáňkuje, a to se psal rok 1940/1941!), snímek Z pekla proto trpí klasickou kompozicí obrazu: jedna až dvě nejdůležitější postavy stojí v popředí, uprostřed a objektiv je na ni (ně) zaostřen, vše ostatní se rozplývá v pozadí. Ale to je použito zejména kvůli usnadnění při odkrývání smyslu jednotlivých záběrů - líný divák je doslova přinucen pozorovat, co je důležité, to vše na úkor detailů.

Samotný název napovídá mnoho, ale ve filmu se objevuje několik momentů, které poukazují na mnohoznačnost a měli bychom se u toho pozastavit. Takže za prvé, "z pekla" bylo napsáno na dopise a balíčku, jež Jack poslal vyšetřovatelům - není třeba dále rozvádět. Další význam objevíme hned na počátku, ono zmiňované peklo sociální. V jednom rozhovoru tajemného Jacka se svým vozkou Jack říká: "teď už jsme na samém kraji, jsme v pekle" - má namysli temné kouty lidské psychiky. Záběr: kamera sjíždí z ptačího pohledu postupně na zem a dokonce do podzemí, kde se schází Svobodní zednáři - no a kde podle tradičních představ leží peklo (pro příznivce sci-fi: tam, kde leží matrixovský Zion)?! A musím přiznat, že mi připadá, jako by autoři byli neúspěšnými kandidáty na členy lóže, neboť tento záhadami opředený spolek nepresentují v právě pěkném světle. Obrazově nejlépe ztvárněným peklem je však samotný Londýn - asi dvakrát či třikrát se objeví záběr Big Benu, Houses of Parliament a Temže pod červánkovou oblohou, skutečně výborně navozená atmosféra "poklidného pekla".

Vím, že tento text neuspokojí čtenáře lačného dozvědět se, jak to tedy je s tím Jackem Rozparovačem, ale detaily příběhu jsou natolik podstatné, že bych je musel všechny postupně vysvětlovat a zasazovat do kontextu (proč zabíjel ty kurtizány? byl skutečně zámožným a vzdělaným? měl nějaké úzké styky s královskou rodinou? kdo to jsou svobodní zednáři? byl to sám princ?). Já nevím! Já vám to nepovím! ale bratři Hughesovi vám přinášejí své odpovědi na otázky, proto si zajděte do svých videopůjčoven a obětujte necelé dvě hodiny svého drahocenného času. Ještě drobné upozornění pro naše nejmenší: "raději ne! Na to máte ještě pár let času!" Já nevím, zda se jedná o horror (zdrojem strachu je něco nepřirozeného, neznámého) či o thriller (strach v nás vyvolávají obyčejné věci, spíše poměrně obyčejné), ale rozhodně je to kvalitní zábava, převyšující žánrový průměr.

originální název From Hell
režie Allen a Albert Hughesovi
státUSA
délka120 minut
hrají Johnny Depp, Heather Graham

Standa
zpět na úvod