Proud myšlenek

Právě poslouchám Apocalypticu a přemýšlím si. Mé myšlenky jsou velmi nejasné; bych řekl přímo, že žádné myšlenky v mé hlavě nejsou. To je nejspíš nesmysl, protože, kdyby nebyly, nevznikaly by ani tyto prapodivné řádky. Dnes ve škole jsem byl opět trochu mimo (bez alkoholu!!!), protože jsme rozebírali Kafkův Proces, který je nepochopitelný a oni po nás chtějí, abychom jej pochopili (je to stejně absurdní jako jeho knihy). Moje práce na téma světové meziválečné prózy byla označena za docela dobrou (až na těch pár desítek chyb v interpunkci), což mě velmi mile překvapilo. Přestože jsem si o sobě vždy myslel, že jsem výborný ve slohu, nikdo jiný si to naneštěstí nemyslel; až teď. Všichni mi závidí, že to již mám za sebou, ale mě čeká ještě oprava těch chyb. Je zrovna 15.33; středa 28. února 2001 a já nemám nic lepšího na práci, než sedět u počítače a psát nesmysly, o kterých vím, že je stejně nikdo nikdy (malá změna plánu Satando-pozn. Andrew) nebude číst, protože k tomu prostě nebudou mít lidé příležitost. Já až budu mít plný harddisk svých nesmyslných textů a budu umírat, tak je rozhodně nebudu tisknout, poté je nebudu nikomu předávat, aby je spálil, protože vím, že on by je jistě nespálil a raději by je po mé smrti vydal a vydělal na mých myšlenkách hromadu peněz, i když vím, že by to stejně nikdo nečetl, protože nejsem slavný. Sedím na židli. Chce se mi hrozně spát. Na dnešek jsem naspal jen něco málo přes pět hodin; už jsem si na to zvykl, ale přesto je to nesnesitelné. Nejraději bych si šel někam lehnout a usnout, nebo zemřít, co je vůbec lepší? Není smrt jen delším spánkem, ze kterého se již nemůžeme probudit a při kterém jen krásně sníme (ráj) nebo nás pronásledují děsivé noční můry (peklo), a při kterém se naše schránka pomalu ale jistě obrací v prach? Kdo ví? Mám žízeň. Jsem moc unavený na to, abych se šel napít a mám příliš energie, na to, usnout. Nejraději bych se šel někam projít, ale není to příliš zbytečné? Je! Energii, kterou jsem do sebe po namáhavém dni dostal, přece nevydám jen nějakou úplně nesmyslnou procházkou. Jít se napít? Jít se projít? Usnout? Zemřít?

Tohle všechno je nesmírně lákavé: Půjdu se napít a uspokojím tím své nejnižší biologické potřeby (pudy)! Půjdu na procházku a poznám nové tváře, které mi však v paměti nijak neutkví; nejsou zajímavé, jsou šedé, průměrné, bez nápadu (jestli existuje nějaká vyšší instance, něco jako bůh, upřímně jej lituji, protože na lidských obličejích si nedal moc záležet, a proto koukat na ně musí boha občas nudit). Usnu a budou se mi zdát bizarní sny, které nikdo nemůže chápat a navíc si je nepamatuji. Zabiji se a bude konec (?) nebo to bude teprve začátek všeho (!). Ani sám nevím, zda si přeji, aby po smrti přišla věčná temnota, kterou už nebudu vnímat, nebo aby začal nový, lepší život. Podle mě jsou ti, kteří o sobě tvrdí, že ví, co přijde po smrti, největší lháři, a to je jeden z mnoha důvodů, proč nevěřím v žádné řízené náboženství. Každý hodnostář (jakékoliv) církve hlásá slovo boží, ale jak to může být slovo boží, když to napsali "jen" lidé. Ano, lidé. Ten nepovedený lidský experiment, který měl být zaražen ihned (ještě šestého dne, někdy večer, aby bůh měl dostatek času si s nimi pohrát), aby nemohl způsobit tolik neštěstí. Lidstvo pro planetu Zemi neudělalo za tisíce let své existence ani jeden opravdu prospěšný čin (krom těch uměle vytvořených, kdy se lidé snažili napravit, co sami způsobili). To není moc dobrá vizitka pro druh, který (bohužel) ovládl celou planetu (to vůbec není nijak malé místo). Bože! Jestli existuješ, nech vyhynout celé lidské pokolení (jak to už udělali tví předchůdci, antičtí bohové, kteří nechali celé lidstvo vykoupat; nejspíš je obdivoval Adolf Hitler, který nechával ty, koho neměl rád, osprchovat), aby se tato planeta nemohla již tolik likvidovat. Existuje mnoho milionů živočišných a rostlinných druhů, kteří si Zemi zaslouží mnohem více než ten odporný lidský. O lidech lze říci, že jsi je udělal k obrazu svému. Toto tvrzení je (toběžel) pravdivé. Lidé měli být původně součástí přírody. Tento tvůj prvoplán se však nepotvrdil. Jestliže ty máš vládu nad úplně vším, lidé se stali bohy na zemi. Jak jsi jen mohl dopustit, aby si jeden z tvých výtvorů podmanil veškerý život na planetě, která byla původně určena všem živým. Lidé si s přírodou dělají prakticky, co chtějí. Ochočují si zvířata, zabíjí je, jedí je, uměle je upravují! Jestliže jsi tomu všemu nedokázal zabránit, jsi u mě chudák, který je už několik staletí za svým zenitem. Jediné, čím nás trestáš jsou přírodní katastrofy (ale na ty, toběžel, doplácejí i ty nevinné bytosti, za které se nám mstíš, takže to není úplně nejlepší způsob). V temném středověku (to byla doba, kdy jsi již byl jen "okecaná atrapa" a díky tobě měli lidé zaslepeny oči, aby nemohli spatřit pravdu) Ti byly přisuzovány všechny možné pohromy, které lidstvo postihly. Morová rána, byl jsi za tím Ty! Nebyla dobrá úroda, můžeš za to Ty! Byla válka, způsobil jsi ji Ty! Ty jsi vlastně tou nejhorší postavou v dějinách, která kdy měla s lidským pokolením co do činění. Ani se nedivím, že na lidstvo a celou Zemi zvysoka kašleš. Kdyby bylo komukoliv jinému kladeno tolik věcí za vinu, taky by se nasral a poslal by všechny do háje. Akorát se divím, že jsi to neudělal už dávno a neustále jsi to odkládal. Vím, že tvůj syn něco mumlal a druhé tváři a o házení chleba, ale dva tisíce let? To jsi nemohl vydržet ani Ty. Taky by mě zjímalo, jestli jsi to byl Ty, kdo si vymyslel ten nesmysl o třech postavách v jednom těle. Jestli ano, měl by ses dát na psaní sci-fi, tam by si takovéhle divnosti mohl rozvinout v plné parádě a ještě z toho vytřískat i hodně peněz. Ale já respektuji, že asi zrovna peníze nejsou tvým koníčkem; vždyť je to typicky lidský výmysl, na kterém jsi se asi určitě moc nepodílel. Bože! Jestli existuješ (a je zde mnoho důkazů pro i proti Tobě), tak chcípni!!! Svět (spíš lidstvo) bude bez Tebe jen dál pomalu spět k nevyhnutelnému zániku, kterému bys ještě mohl zabránit, a to po Tobě nikdo nechce!!! Bože!!! Jsi ta nejlepší věc, která kdy lidstvo potkala, ale lidé jsou již takoví, že Ti nejsou vůbec vděční a neustále Ti spílají. Bože mám pro Tebe dobrou radu: Ser na lidi, tak jako oni serou na Tebe! Čau Bože, tvůj atheistický obdivovatel Standa.

Tak to byl takový úlet myšlenek. Zrovna hrají DaftPunk. Hlava je už zase úplně prázdná a navíc je vyčerpána po předešlém vylití mozku na monitor, kde se změnil v ohromné množství jedniček a nul, které dohromady tvoří tento text.

Standa
zpět na úvod